3D tisk a právo na opravu, zda lze na 3D tiskárně tisknout náhradní díly

Malé náhradní díly patří mezi nejoblíbenější výtisky na 3D tiskárnách. Nový závěs, rukojeť nebo bateriová dvířka vytištěná ve 3D mohou obnovit funkčnost zařízení a ušetřit spoustu peněz a času při čekání na opravu nebo servisní výměnu. Až dosud znamenala neautorizovaná úprava zařízení rozloučení se zárukou, ale to se brzy změní. Zjistěte více o právu na opravu a o tom, jak souvisí s 3D tiskem

3D tisk a právo na opravu - můžete si na 3D tiskárně vytisknout náhradní díly?

Tiskárna, kterou jste si koupili před rokem nebo dvěma, najednou přestala fungovat, přestože její díly jsou v pořádku? Nejde o náhodu, ale o součást politiky výrobce zvané plánovaná obsolence. Tento jev, který se již několik let rozmáhá, vedl k odporu spotřebitelů a nakonec i k nové legislativě v rámci Evropské unie. Co to znamená pro výrobce a spotřebitele? Jak do problematiky práva na opravu zapadá 3D tisk? Vysvětlujeme.

• Plánované zastarávání výrobků a boj o změnu
• Co je to právo na opravu?
• Je legální tisknout náhradní díly na 3D tiskárně?
• 3D tisk v průmyslovém měřítku - nový nástroj pro výrobce

Plánované zastarávání a boj o změnu

Týká se to nejen tiskáren, které mohou mít zabudované počítadlo stránek, jež zařízení deaktivuje po dosažení limitu, nebo opotřebitelných a nevyměnitelných dílů, jako je například podložka, která pohlcuje přebytečný inkoust v tiskárnách Epson. Zásady, které omezují životnost zařízení, mají na svědomí také například chytré telefony, jejichž baterie nelze vyměnit bez demontáže pouzdra, snadno poškoditelné materiály, jako je sklo nebo umělá kůže na pouzdrech, notebooky s komponenty trvale připájenými k základní desce, upgrady, které zpomalují stará zařízení, nebo vytlačování robustních materiálů vnitřní konstrukce plastem.

Ačkoli se výrobci vysvětlují uživatelským pohodlím, ergonomií nebo sledováním designových trendů, tyto snahy mají uživatele přimět k častější výměně zařízení. Podpora prodeje na úkor spokojenosti spotřebitelů vede k rostoucí frustraci. Podle průzkumu Eurobarometr 2020 by až 77 % dotázaných občanů EU dalo přednost opravě svého zařízení před koupí nového. Často se však spotřebitelé rozhodli pro koupi, protože se oprava ukázala jako příliš drahá nebo nemožná kvůli nedostupnosti náhradních dílů. Na poplach bijí také ekologické organizace, které jsou znepokojeny množstvím elektroodpadu ukládaného na skládky. To je obzvláště důležité, protože podle Evropského parlamentu je elektroodpad neboli elektronický odpad nejrychleji rostoucím zdrojem odpadu v EU. Podle studie z roku 2021 připadá v EU na jednoho obyvatele v průměru 11 kg elektronického odpadu ročně.

Po dvou letech příprav byla v roce 2024 přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1799 ze dne 13. června 2024 o společných pravidlech na podporu oprav zboží.

Co je to právo na opravu?

Právo na opravu není jedno, ale řada pravidel, jejichž cílem je usnadnit přístup k opravám a učinit opravu atraktivnější možností ve srovnání s výměnou spotřebiče za nový. Směrnice by měla vstoupit v platnost v létě 2026, přičemž do jejího schválení zbývá 24 měsíců.

Jaké změny právní předpis zavede?

• Spotřebitelé mají být povzbuzováni k tomu, aby spotřebiče opravovali namísto jejich oprav,
• Výrobci mají v první řadě nabídnout opravu, pokud jsou náklady nižší nebo stejné jako výměna zařízení v rámci záruky,
• Po záruční opravě se záruční doba prodlouží o jeden rok,
• Výrobci mají po dobu výměny nabízet náhradní zařízení,
• Spotřebitelé mají mít možnost požádat o opravu po uplynutí záruční doby za přiměřené ceny a v přiměřených lhůtách
• Výrobci mají po určitou dobu nabízet náhradní díly,
• Výrobci nebudou smět bránit v přístupu k dílům vytištěným na 3D tiskárně,
• Výrobci nebudou smět blokovat opravy mimo autorizovaná servisní střediska,
• Spotřebitelé by měli mít k dispozici ucelený soubor informací, aby mohli porovnat a vyhodnotit dostupné náhradní a opravárenské služby,
• Bude zřízena evropská online platforma, která spotřebitelům pomůže najít servisy v jejich zemi a místní oblasti.

Je legální tisknout náhradní díly na 3D tiskárně?

Hobbyisté používají 3D tisk k vytváření náhradních dílů pro svá zařízení až ode dneška. Dlouhá léta chyběla legislativa, která by používání 3D tisku pro opravy regulovala, takže tato praxe probíhala v tzv. šedé zóně. Dokud jsme tiskli díly pro vlastní potřebu a v malém množství, výrobci nad neoficiálními díly přivírali oči. Vlastní oprava pomocí 3D tištěných dílů však vedla ke ztrátě záruky, takže se vyplatilo používat 3D tištěné díly zejména tehdy, pokud bylo naše zařízení po záruční době nebo pokud se na poškození nevztahovala záruční oprava. Riskantní bylo tisknout náhradní díly pro prodej nebo pro použití v servisním středisku, protože to mohlo být považováno za porušení patentu a vést k právním důsledkům.

Směrnice Evropského parlamentu o právu na opravu upravovala používání 3D tisku k výrobě náhradních dílů. Podle textu směrnice:

"Výrobci nesmějí zejména bránit nezávislým opravnám v používání originálních nebo použitých náhradních dílů, kompatibilních náhradních dílů a náhradních dílů získaných 3D tiskem, pokud splňují požadavky podle práva Unie nebo vnitrostátního práva, jako jsou požadavky na bezpečnost výrobků, nebo práva duševního vlastnictví."

To znamená, že pokud v Evropské unii odnesete své zařízení do neautorizovaného servisu podle právních předpisů, které mají vstoupit v platnost v roce 2026, budete si jej moci nechat opravit pomocí dílů vytištěných 3D tiskem. To by mohlo být neocenitelné zejména v prvním období platnosti směrnice, než výrobci zdokonalí systém nabízení, skladování a dodávání originálních dílů. Rozsah změn, které směrnice zavádí, je natolik rozsáhlý, že si můžeme být prakticky jisti zpožděním při implementaci.

3D tisk v průmyslovém měřítku - nový nástroj pro výrobce

I když můžeme očekávat, že implementace směrnice o právu na opravu bude trvat déle, než Evropská komise předpokládala, 3D tisk má potenciál tento proces urychlit. Mnoho problémů, kterým budou výrobci čelit při přizpůsobování své politiky nové legislativě, se týká logistiky. Náhradní díly vyrobené tradičními metodami bude třeba skladovat, posílat do příslušných prodejen a dílen a na konci doby podpory zlikvidovat, což vyžaduje určení skladů a návrh dodavatelských řetězců. Integrace 3D tisku do výroby by však mohla znamenat velkou změnu. Technologie 3D tisku by výrobcům umožnila vyrábět opravárenské díly na zakázku, lokálně a v malých množstvích. To by znamenalo nižší náklady na výrobu, skladování a dopravu a také rychlejší provedení oprav.

Již se objevují první výrobci, kteří se rozhodli zavést oficiální náhradní díly vytištěné na 3D tiskárně. Jedním z nich je společnost Philips. Tato značka od roku 2025 v rámci projektu Philips Fixables zveřejňuje návrhy náhradních dílů pro své spotřebiče. V prvních měsících projektu byl k dispozici pouze jeden model, ale knihovna se postupně rozrůstá.

Něco víc než nižší náklady - skutečný dopad 3D tisku na právo na opravu

Využití 3D tisku při opravách má potenciál výrazně snížit náklady, a to jak na straně výrobce, tak na straně spotřebitele. Dopad, který může mít 3D tisk, je však mnohem větší. Cílem práva na opravu je vrátit uživatelům kontrolu nad jejich zařízením. Spotřebitel, který má možnost opravit si spotřebiče sám pomocí dílů vytištěných ve vlastní dílně nebo na místě, se vyhne frustraci, bude pracovat a vykonávat domácí práce efektivněji a bude činit informovanější a promyšlenější nákupní rozhodnutí.

Navíc 3D tisk nabízí obrovské možnosti využití recyklovaných surovin. Používání recyklovaných materiálů k výrobě náhradních dílů pomůže dále snížit množství odpadu ukládaného na skládky a přiblížit se uzavřenému cyklu výroby.

Zatím není známo, v jakém rozsahu budou společnosti využívat 3D tisk k výrobě zařízení a náhradních dílů. Začlenění 3D tisku do výrobního procesu bude vyžadovat značné investice a změny zavedených postupů a dodavatelských řetězců, což může vést k odporu výrobců. Důležitou roli proto bude hrát reakce Evropské unie a to, jak přísně budou nové předpisy prosazovány. Záleží také na hlasech spotřebitelů: nemůžeme se spoléhat pouze na regulaci, ale vyvíjet tlak na výrobce tím, že budeme vybírat spotřebiče navržené tak, aby se daly opravovat, a požadovat udržitelná řešení.

Zdroje:

1. https://www.europarl.europa.eu/topics/pl/article/20220331STO26410/prawo-do-naprawy-dzialania-ue-dla-ulatwienia-napraw
2. https://www.europarl.europa.eu/topics/pl/article/20201208STO93325/zuzyty-sprzet-elektryczny-i-elektroniczny-w-ue-fakty-i-liczby-infografika
3. https://sip.lex.pl/akty-prawne/dzienniki-UE/dyrektywa-2024-2853-w-sprawie-odpowiedzialnosci-za-produkty-wadliwe-i-72402087